4. květen 1682
zemřel Matouš Hertranft, v pořadí třetí mikulovský probošt. Narodil se v roce 1608 v obci Schmottseiffen v Dolním Slezsku (dnešní Pławna Dolna v Polsku) a v roce 1647 se stal členem mikulovského sboru kanovníků. Úřad prvního muže Význačné kolegiátní kapituly u sv. Václava v Mikulově zastával od roku 1654 až do své smrti. Byl pohřben v kolegiátním kostele sv. Václava, v tzv. kapitulní kryptě.

3. květen 1612
položen základní kámen kláštera kapucínů. Počátky druhého nejstaršího kapucínského kláštera na Moravě však spadají již do roku 1611, kdy kardinál František z Dietrichsteina, olomoucký biskup a majitel mikulovského panství, požádal kapucíny o založení konventu. Ještě v listopadu téhož roku byl na předměstí, zřejmě v dnešní Vídeňské ulici, vztyčen kříž a mohlo se začít se stavbou. Na naléhaní mikulovských občanů však nakonec kardinál (se souhlasem kapucínů) nechal výstavbu nového kapucínského kláštera přesunout do vnitřního města. Na místo, kde pak mikulovský kapucínský konvent s kostelem sv. Františka z Assisi skutečně vyrostl (tj. dnešní ulice Vrchlického)

19. květen 1687
zemřel Wolfgang Zikmund Fischer, čtvrtý mikulovský probošt

19. květen 1715
zemřela Marie Alžběta z Eggenbergu, manželka Ferdinanda Josefa z Dietrichsteina. Svému choti porodila celkem 19 dětí, pouze 5 z nich se dožilo dospělosti

7. květen 1731
se v Mikulově narodil Floridus Leeb, probošt kláštera v Klosterneuburgu a rektor Vídeňské univerzity. Leeb stál také u vzniku vídeňského obvodu Floridsdorf, který nese jeho jméno

18. květen 1746
byl jmenován do funkce desátého mikulovského probošta Jan Jakub Cechotti z Ehrensbergu

19. květen 1687
zemřel Wolfgang Zikmund Fischer, čtvrtý mikulovský probošt

19. květen 1715
zemřela Marie Alžběta z Eggenbergu, manželka Ferdinanda Josefa z Dietrichsteina. Svému choti porodila celkem 19 dětí, pouze 5 z nich se dožilo dospělosti

7. květen 1731
se v Mikulově narodil Floridus Leeb, probošt kláštera v Klosterneuburgu a rektor Vídeňské univerzity. Leeb stál také u vzniku vídeňského obvodu Floridsdorf, který nese jeho jméno

18. květen 1746
byl jmenován do funkce desátého mikulovského probošta Jan Jakub Cechotti z Ehrensbergu

6. duben 1645
Dne 6. dubna 1645 zahájila švédská armáda pod velením generálmajora Mortaigna palbu proti městským hradbám, které nedokázaly dlouho vzdorovat takže již o den později byli purkmistr i konšelé nuceni vydat město Švédům. Během jejich téměř ročního pobytu v Mikulově odvezli ve 48 velkých sudech podstatnou část zámecké knihovny, která se zpět do Mikulova nikdy nevrátila.

2. duben 1646
Jeden z nejschopnějších vojevůdců třicetileté války císařský generál Jean-Louis Raduit de Souches osvobodil dne 2. dubna 1646 Mikulov od švédské okupace. Navázal tak na svůj dřívější úspěch, kdy spolu s brněnskou posádkou dokázal ubránit moravskou metropoli proti velké švédské přesile.

Masopust
Masopust patřil v baroku k hlavním obdobím v roce, kdy se nejvíce hrálo divadlo. Lákavou zastávkou pro cestující divadelní společnosti se v tomto období stával také dietrichsteinský Mikulov. Oblíbenou šlechtickou radovánku připomínají zprávy z ledna 1654 nebo 1698, kdy kníže Leopold Ignác Dietrichstein (1660-1708) vyplatil za divadelní představení 150 zlatých italským komediantům. Důležitou součástí masopustního veselí bývaly také produkce piaristického školského divadla, kde se údajně hrálo již roku 1639.

© Regionální muzeum v Mikulově 2016