Počátky židovského osídlení Mikulova sahají až šest a půl století zpět. Tato dávná historie má své dějinné důvody – Mikulov byl nejbližším městem, kam se Židé v letech 1421 a 1670 po vypovězení z Vídně a Dolního Rakouska mohli uchýlit, městem strategicky výhodně položeným na obchodní cestě z Vídně do Brna a městem, kde vstřícný postoj vrchnosti umožnil rychlý rozkvět židovské obce. Ta se rozvinula v největší židovskou obec Moravy, která po právu po tři století – od poloviny 16. do poloviny 19. století – představovala politické, náboženské a kulturní centrum moravských Židů v čele se zemským rabínem. Od 16. století měla mikulovská židovská obec vlastní volenou samosprávu v čele s rychtářem, existovala zde evropsky významná škola talmudských učení (ješíva). Židé vynikali výborně vedeným obchodem a řemesly. Obchodovali s kramářským zbožím, dobytkem, kůžemi, vínem, vlnou i peřím a především s penězi. Měli ve své čtvrti vlastní školy, obchody, lázně, modlitebny i hřbitov.
Na proslulém mikulovském pohřebišti, prostírajícím se na okraji židovské čtvrtě na svahu pod Kozím hrádkem, končily svou pozemskou pouť celé generace zdejších Židů. Hřbitov musel být založen nedlouho po konstituování židovského osídlení, tedy nejpozději v polovině 15. století. Je zřejmé, že byl několikrát rozšiřován, aby se našlo místo pro všechny zemřelé, přesto zde pravděpodobně nedostatek prostoru vedl k nutnosti pohřbívat mrtvé ve vrstvách nad sebou. Nyní hřbitov pokrývá plochu téměř dvou hektarů. Pravděpodobně v polovině 19. století byly stovky starších náhrobků použity ke stavbě oddělujících tarasů budovaných při uličkách mezi některými ze sekcí.
Mikulovský židovský hřbitov je mimořádně hodnotným pohřebištěm s náhrobky renesančními, barokními a klasicistními, jejichž výtvarné zpracování a ornamentika se staly vzorem pro ostatní jihomoravské židovské hřbitovy. Ze zhruba 4 000 náhrobků je nejstarší dochovaný čitelný kámen z roku 1605.
Nejzajímavější náhrobky pocházejí ze 17. století. Jsou to obdélné či čtvercové stély s dvojicí pilastrů lemujících nápis a se segmentovým či trojúhelníkovým završením a náročnou plastickou výzdobou. Na náhrobcích z 18. století se často vyskytují prvky moravského lidového umění – srdíčka, růže, tulipány, jiné jsou zdobeny motivem mušle, typickým mikulovským dekoračním prvkem. Modernější náhrobky ze druhé poloviny 19. století se již podobají křesťanským – vysoké žulové jehlanovité stély a komponované pomníky.
Nejcennější částí pohřebiště je takzvaný rabínský vršek, na němž odpočívají věhlasní moravští zemští rabíni Menachem Mendl Krochmal (zemřel 1637), Šemuel Šmelke Horovic (z. 1778) a Mordechaj Benet (z. 1829) – cíl poutníků z celého světa.
Součástí areálu hřbitova je památník 25 židovským obětem bojišť první světové války a pomník 21 židovských vězňů z Maďarska zavražděných na konci druhé světové války. Z přízemního domku hrobníka, který stál ve střední části hřbitova, jsou patrné již jen zbytky obvodových zdí.
Vyšší nároky kladené na rituál rozloučení se zesnulými v nové době vedly židovskou obec k postavení rozlehlé obřadní síně poblíž vstupu na hřbitov. Autorem stavby vybudované v eklektickém historizujícím slohu byl Max Fleischer (1841 Prostějov – 1905 Vídeň), významný moravský židovský architekt působící především ve Vídni, též tvůrce četných synagog na území celé rakouské monarchie. Hlavním prostorem obřadní síně byla ceremoniální hala, kromě ní se zde nacházela též márnice, místnost určená pro rituální očistu (tahara) a remíza pro pohřební kočár.
Druhá světová válka dramaticky ukončila historii mikulovské židovské obce, a hřbitov tak přestal sloužit dalšímu pochovávání zemřelých. Z opuštěné obřadní síně se stal sklad stavebního materiálu. Po dlouhém období devastace zahájila v roce 2000 Židovská obec Brno – majitel hřbitova – rozsáhlou památkovou obnovou obřadní síně, která byla po šesti letech dokončena.
V květnu 2009 byla na průčelí budovy odhalena bronzová pamětní deska, dílo akademického sochaře Nikose Armutidise, věnovaná Jehudu Löwovi ben Becalel (asi 1525 Poznaň – 1609 Praha), který zde v letech 1553–1573 působil jako moravský zemský rabín. Tento věhlasný myslitel je však veřejnosti znám spíše jako slavný rabbi Löw a výročí čtyř set let od jeho úmrtí bylo v roce 2009 zařazeno mezi světová kulturní výročí UNESCO.
Obřadní síň dnes slouží k prezentačním účelům. Spolek přátel židovské kultury v Mikulově zde ve spolupráci s Židovskou obcí Brno a Regionálním muzeem v Mikulově instaloval expozici věnovanou historii hřbitova a tradicím pohřebního ritu. Vykládá pojetí tohoto ritu a ilustruje představu o něm též ukázkami mužské a ženské pohřební soupravy a nesmírně cenným, skvěle dochovaným pohřebním kočárem, pocházejícím původně ze slovenské Senice. Objasňuje význam pohřebního bratrstva, popisuje hřbitov, vysvětluje symboliku výzdoby náhrobků. Expozice se kromě toho snaží také postihnout pozoruhodné aspekty židovského Mikulov, zmiňuje instituci moravských zemských rabínů a zdejší významné osobnosti. Pro návštěvníka je expozice bonusem navíc, protož hlavním „exponátem” je samozřejmě samotný židovský hřbitov. Ten je chráněn jako významná kulturní památka, náleží k největším hřbitovům v republice a svým významem je předním židovským hřbitovem na Moravě.

Plán židovského hřbitova v Mikulově

PROHLÍDKY ŽIDOVSKÉHO HŘBITOVA V MIKULOVĚ
Návštěvnický provoz organizuje Spolek přátel židovské kultury v Mikulově.
• Veřejnosti je hřbitov přístupný v červenci a srpnu denně od 10 do 12 hod. a od 13 do 18 hod., na požádání s fundovaným a jazykově vybaveným průvodcem.
• V jiné době je možno zapůjčit klíče od areálu po předchozí domluvě v Turistickém informačním centru, v Cestovní agentuře Merlin nebo v synagoze.
• V době mimo provoz uvedených institucí lze umožnit vstup a prohlídku za poplatek 500 Kč u členů Spolku na telefonním čísle: +420 731 484 464.

Turistické informační centrum Mikulov
Náměstí 1, Mikulov
tel.: +420 519 510 855
e-mail: tic@mikulov.cz, info@infomikulov.cz
http://www.mikulov.cz, www.mikulovskoregion.cz

Cestovní kancelář Merlin
Kostelní náměstí 2, Mikulov
tel.: +420 519 510 388
e-mail: info@ckmerlin.cz

Synagoga (Husova ulice)
Regionální muzeum v Mikulově
Zámek 1, 692 15 Mikulov
tel.: +420 519 309 019
e-mail: rmm@rmm.cz
http://www.rmm.cz

Fotogalerie - 41 foto
Text v hebrejském jazyce - PDF 314 kB

© Regionální muzeum v Mikulově 2008